O plazmě

Co je plazma a k čemu se používá?

Plazma je tekutá složka krve a představuje asi 55 % objemu naší krve. Krevní plazma (nazývaná také lidská plazma) je nažloutlá a obsahuje 92 % vody, asi 1 % minerálních solí a přibližně 7 % bílkovin. Tyto cenné plazmatické proteiny a jejich rozmanité složky tvoří základ pro výrobu mnoha životně důležitých léků, které zachraňují život mnoha nemocným lidem. Krevní plazmu nelze vyrobit geneticky, ani synteticky. Proto jsou tisíce pacientů odkázány na pomoc dobrovolných dárců a potřebují vaši podporu.

Z jakých složek se skládá krev?

V závislosti na tělesné hmotnosti obsahuje lidské tělo přibližně 4 až 6 litrů krve. Naše krev se skládá z pevných a tekutých složek.Tekutá složka se nazývá krevní plazma. Pevné buněčné složky krve tvoří červené krvinky (erytrocyty), bílé krvinky (leukocyty) a krevní destičky (trombocyty).
Níže je uveden podíl jednotlivých komponentů:
 

  • Krevní plazma: cca 55-60%
  • Krevní buňky: cca 45-40%

Erytrocyty (červené krvinky) transportují kyslík z plic do tělních buněk a oxid uhličitý z orgánů zpět do plic. Představují největší objemový podíl všech krvinek (99 %) a jejich počet je u člověka přibližně 30 bilionů. Erytrocyty obsahují krevní barvivo hemoglobin, který na sebe chemicky váže kyslík.

Erytrocyty jsou tvořeny v kostní dřeni a jejich průměrná životnost je asi tři měsíce.

V případě vážných nehod, zranění nebo vnitřního krvácení musí být chybějící erytrocyty nahrazeny pomocí krevní transfuze. Zdravý dospělý člověk může ztratit až do 15 % objemu krve, aniž by došlo k vážnému poškození zdraví.

Pokud však ztráta krve přesáhne 30 %, je nutné krev dodat z vnějšku, neboť tělo již není schopno dostatečně zásobovat orgány kyslíkem.

Leukocyty (bílé krvinky)  jsou krevní buňky obsahující jádro, které v sobě nemají žádné barvivo (hemoglobin). Stejně jako červené krvinky vznikají v kostní dřeni a odtud se dostávají do krve. Slouží jako obrana proti patogenům a jiným cizím látkám. V lidském imunitním systému vykonávají leukocyty velmi různorodé funkce. Existují různé podskupiny leukocytů:

Lymfocyty vyhledávají a rozpoznávají cizí tkáně a buňky.
Monocyty, což jsou velké bílé krvinky, obklopují a pohlcují patogeny předtím, než proniknou hlouběji do těla.
Granulocyty jsou prvními útočníky, kteří okamžitě zneškodní patogeny, které vniknou do těla.

Stanovení počtu leukocytů poskytuje informace o přítomnosti zánětu nebo infekce v těle.

Trombocyty (krevní destičky)  jsou nejmenší viditelné buňky v krvi. Jsou to ploché složky krve, které se tvoří v kostní dřeni. Tromobocyty uvolňují látky nezbytné k zastavení krvácení. V případě poranění, při kterém dojde k otevření krevních cév, v krátké době přilne k okolní tkáni pavučina fibrinu a uzavře tak ránu. Trombocyty také uvolňují látky podporující srážení, takže dojde k vytvoření krusty.

Stanovení počtu trombocytů probíhá v rámci malého krevního obrazu pomocí hematologického přístroje. Krev zdravého dospělého člověka obsahuje za normálních okolností přibližně 150 000 - 350 000 krevních destiček na mikrolitr (µl). Snížený počet krevních destiček se nazývá trombocytopenie a jejich zvýšený počet trombocytóza. V případě velmi velkých krevních ztrát a rakoviny krve se trombocyty dodávají ve formě transfuze.

Plasma ist ein unersetzlicher Rohstoff, der Leben schenkt

 

Co je úkolem plazmy?

Plazma slouží v těle jako transportní prostředek pro metabolické produkty, hormony, glukózu, lipidy a oxid uhličitý. Krevní plazma odvádí odpadní produkty metabolismu pryč z těla. Patří k nim oxid uhličitý, který organismus vylučuje plícemi, stejně jako různé močoviny. Kromě toho může plazma vázat látky nerozpustné ve vodě a transportovat je do orgánů, ve kterých je tělo potřebuje. Proteiny obsažené v plazmě mimo jiné zajišťují, aby náš krevní tlak zůstal stabilní.

 

Jakou barvu má plazma?

Krevní plazma je obvykle nažloutlá čirá kapalina. Barva plazmy se mění v závislosti na množství přijímaných tekutin, stravě a hormonální rovnováze, ale také kvůli obsahu bílkovin a jiných faktorů. 

Pokud je plazma mléčně bílá, je považována za ztučnělou (lipémickou) a není určena k dalšímu zpracování. K tomu může dojít v důsledku poruchy metabolismu tuků, nebo v případě, že dárce jedl bezprostředně před darováním jídlo s velkým obsahem tuku. Proto bys měl(a) dodržovat naše tipy, jak se připravit na darování, aby k této situaci nedošlo. 

Krevní plazma se nepoužívá ani v případě, že má načervenalou barvu. K tomu dochází při prasknutí a rozložení červených krvinek (hemolýze). Mnohá zabarvení jsou však neškodná, protože mohou být způsobena léky nebo doplňky stravy. O tom, zda bude nakonec krevní plazma uvolněna k dalšímu zpracování, se rozhoduje teprve v rámci naší vícestupňové kontroly. 

K čemu se používá plazma?

Více než 80 % všech Rakušanů je nejméně jednou za život odkázáno na léky získané z krevní plazmy. A plazmy je zapotřebí čím dál více. Globální poptávka po imunoglobulinech se za posledních 20 let ztrojnásobila.

Lidská plazma obsahuje řadu různých proteinů. Mnoho proteinů plní v těle funkce, které lze využít také terapeuticky. V současné době lze pro výrobu léčiv izolovat více než 20 proteinů.

Protilátky (imunoglobuliny) například slouží k odvrácení infekcí (způsobených viry, bakteriemi a dalšími patogeny). Protilátkové koncentráty se používají proto například při léčbě spalniček nebo hepatitidy B. Některé koagulační látky hrají roli při zastavení krvácení při poranění a jsou odpovědné za hojení ran. Jiné naopak brání příliš silnému srážení a zamezují tak vzniku nebezpečných krevních sraženin. 

Léky z plazmy hrají důležitou roli také při léčbě různých typů rakoviny (např. leukemie). Proto jsou tyto léky nenahraditelné v chirurgii, urgentní medicíně a při léčbě mnoha závažných a chronických onemocnění. 

Mezi nejčastější proteiny rozpuštěné v krevní plazmě patří::

 

4%

koagulační faktory

60%

albuminy

36%

globuliny

Nejdůležitější proteiny z plazmy

Mezi nejčastější proteiny rozpuštěné v krevní plazmě patří:

  • 4 % koagulační faktory
  • 60 % albuminy
  • 36 % globuliny

Tyto bílkoviny v krevní plazmě tvoří základ pro výrobu vysoce účinných léků proti různým nemocem..

Unsere Plasmazentren

Plasma spenden in Österreich

Wien 9. Bezirk
Tel.: +43 1 319 53 63

Wien 21. Bezirk
Tel.: +43 1 908 11 00

Retz
Tel.: +43 2942 20 333

St. Pölten
Tel.: +43 2742 90 333

Hainburg an der Donau
Tel.: +43 2165 52 024

Seiersberg
Tel.: +43 316 29 33 33

Leoben
Tel.: +43 3842 44 404